EDU_Patria 2020
22.listopadu 2020
Památník ticha nabízí k výročí tragédie na lodi Patria vzdělávací program v rámci svého cyklu „Od svědectví k podobenství". Ve spolupráci s Českou televizí mohou žáci a studenti druhých a třetích stupňů individuálně shlédnout historický dokument Příběh trosečníků Patrie. Následně pak mohou v konferenční besedě diskutovat s jeho tvůrci o práci se vzpomínkami, historickým materiálem a o hledání současných přístupů k velkým příběhům dvacátého století.
Nabídka pro žáky, studenty a pedagogy druhých a třetích stupňů.
Projekce a diskuse ke snímku „Příběh trosečníků Patrie". Věnováno 80. výročí tragédie vystěhovaleckého transportu do Palestiny.
Záměr: Otevřít žákům a studentům 2. a 3. stupňů streamovou projekci staršího dokumentu o katastrofě lodi Patria sleduje tři základní záměry...
1. Připomenout 80 výročí tragické válečné epizody, kdy běženci z okupovaných území Evropy byli nuceni sami ze sebe udělat ve smyslu mezinárodního práva trosečníky, aby mohli vystoupit na břeh Svaté země. 270 mrtvých po explozi transportního parníku se stalo smutným mementem židovských emigračních proudů na počátku války.
2. Událost diskutujeme v době akcelerující diskuse o budoucím jazyku připomínání válečných příběhů šoa po definitivním odchodu válečné generace. Snímek o trosečnících Patrie je natočen jako stylizovaný dokument s mnoha formálními metaforami (uměle dotáčené pseudoarchivní záběry, kombinace ilustrativních archivů z různých dobových filmů, autorská práce s deníkovými kresbami).
3. Příběh utečeneckých transportů putujících celé týdny Středozemním mořem s válkou v patách, bez práva vystoupit na břeh, bez vody, bez chleba a bez paliva do parních strojů, má v sobě mnoho paralel k současnému pohybu světa.
... To je téma s pracovním názvem kontextualizace prožité minulosti. Bylo by dobré, aby studenti byli vedeni zadáním pro sledování tohoto snímku nejen k rozboru jeho tvůrčích přístupů, ale také k úvaze o tom, jak a zda vůbec porovnávat konflikty a osobní dramata minulého století se současnými zápletkami „našeho" světa.
Bylo by dobré studentům dát na shlédnutí snímku nějaký čas a pak je vyzvat buď k písemné reakci, či k diskusi s autory, kterou je možné objednat.
Pro vlastní shlédnutí doporučujeme:
Sledujte film jako kino ... Pokud je to jen trochu možné, přehrajte si jej ve větší televizi, nebo pomocí projektoru v domácím kině. Pokud jej budete vnímat z notebooku, pokuste se neodbíhat, nezastavovat, nedělat zároveň další zadání. Zkrátka pokuste se navodit rituál návštěvy biografu.
Celý snímek je k dispozici ke streamu na linku:
https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/101401-pribeh-trosecniku-patrie/
Pro mladší věkové kategorie je možné snímek sledovat jen do vlastní tragédie lodi
(42 nebo 45 min). Dále pak jsou další osudy pamětníků
Pokud by se učitelé či studenti rozhodli pro diskusi s tvůrci dokumentu, pak je třeba ji objednat na mailové adrese: stingl@bubny.org
Příloha: Pár slov k historické události:
Letos 25.11. uplynulo osm desítek let od události, kdy se po mohutném výbuchu posadila na dno přístavu v Haifě zaoceánská loď, na které bylo téměř 3000 židovských uprchlíků z okupované Evropy. Sami způsobili havárii parníku, aby mohli - v souladu s královským právem - navzdory odporu koloniální anglické vlády, vystoupit na břeh. 270 běženců nepřežilo.
Utopili se v přístavu Svaté země.
Začalo to tím, že Adolf Eichmann odbavil z okupovaných území větší množství ilegálních přistěhovalců do Palestiny, aby destabilizoval tamní administrativu arabskými nepokoji, které se dovolávaly dodržování přistěhovaleckých kvót. Zneužil tak tisíce lidí, kteří ve strachu před židovskými represemi prchají z domova do země, kde měla jejich přítomnost způsobit politickou kolizi. Navíc si ještě svou anabázi museli její účastníci zaplatit.
... Uprchlíci z protektorátu Čech a Moravy, ze Slovenska, Rakouska, Podkarpatské Rusi a Polska putovali po Dunaji na přeplněných výletních parnících, po Středozemním moři nalodích vytažených ze šrotu. Válka jim šla v patách, neměli kde přistát, neměli vodu, chleba, vše, co se dalo spálit skončilo pod kotli parních motorů.
Bez přístavu a téměř bez naděje, se potáceli mnoho týdnů vodami, ve kterých se dnes opačným směrem plaví největší utečenecká vlna novodobých dějin. Stali se kontingentem válečné politiky a koloniální diplomacie. Dopluli až do Haify, kde je Britové nepřijali a rozhodli o jejich deportaci na Madagaskar.
K explozi došlo ve chvíli, kdy většina uprchlíků již byla přeložena na kořistnou loď se symbolickým jménem Patria. Nikdo z aktérů ztroskotání však nebyl zkušeným teroristou. Z fingované havárie lodi stal masakr. Na tři sta trosečníků se utopilo v podpalubí. Ti, kdo přežili, vystupovali z přístavního bazénu do Svaté země jen v tom, co právě měli na sobě.
80. výročí událostí, kdy se bývalí Čechoslováci z ničeho nic objeví na podivných lodích bez přístavu, zápolí s mořskými bouřemi, překonávají mořskou nemoc, to má v sobě mnoho podobenství se současností.
Na palubách se odehrávaly svatby, pohřby, někdo se narodil, někdo se zamiloval. K tomu hrála hudba nejrůznějších žánrů, protože mezi uprchlíky byl menší filharmonický orchestr, klezzmery, swingová uskupení, skvělí sólisté a herci. A to všechno se plaví Středozemním mořem a všem jde v patách válka.