
2015
PŘÍBĚH TROSEČNÍKŮ PATRIE
30. listopadu 2015 se uskutečnila projekce filmového dokumentu
Součástí setkání byla diskuze a vzpomínka na účastníky tohoto válečného transportu, který se uskutečnil na podzim roku 1940.
Diskuzi provedl Hanuš Bor.
OHLÉDNUTÍ ZA BUBNOVÁNÍM
13. 11. 2015
... věříme, že letošní připomenutí výročního dne prvního transportu z Prahy se nestane pouze minulostí. Mnoho účastníků se ptá, zda se za rok podobná atmosféra může na stejném místě zopakovat. Odpovídáme, že i za rok bude docela určitě dobré narušit ticho mlčenlivého přihlížení k událostem minulým i současným... tedy z dnešního pohledu i budoucím.
Ano, snad se nám podařilo založit novou formu připomínání.
Děkujeme mnoha fotografům za zaslání jejich obrazových prožitků z Bubnování pro Bubny.
Uvádíme jen výběr od Jana Dobrovského, Davida Peltána a studentů Střední průmyslové školy sdělovací techniky v Panské ulici.
FOTOGALERIE Z BUBNOVÁNÍ
JAN DOBROVSKÝ
DAVID PELTÁN
STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA, PANSKÁ
Za rok se těšíme opět na setkání na nádraží, nepochybně už také s další perspektivou proměny nádraží na Památník ticha Bubny.
BUBNOVÁNÍ PRO BUBNY - VÍCE NEŽ SLOVA
16. ŘÍJNA 2015, 17-19 hodin
Za hustého deště se pod sochou Aleše Veselého „Brána nenávratna" setkaly stovky lidí s odhodláním vydržet navzdory blátu a zimě. Společně s pamětníky válečných událostí, diplomaty Kosova, Albánie, Finska, Bulharska, Německa, Izraele, primátorkou Prahy Adrianou Krnáčovou a starostou sedmé městské části Janem Čižinským více než hodinu a půl bubnovali, aby vyjádřili svůj postoj proti pasivnímu přihlížení mlčící většiny v dobách obecného ohrožení.
Patří jim veliký dík organizátorů veřejného setkání i pamětníků a členů Terezínské iniciativy, kteří na nádraží Bubny přišli ve stopách vlastních válečných příběhů.
Společný rytmus určoval orchestr Miloše Vacíka Tam Tam Batucada a bubeníci David Koller, Alan Vitouš, Jan Červenka, Jaroslav Kořán, Jan Horváth, Papis Mias, Vít Halška a Lenka Dundrová.
Shromáždění pod deštníky sledovalo čtyřicetiminutové „rozbubnování" muzikantů, spojené se vstupy herců pražských divadel. Jana Boušková, Václav Vydra, Nela Boudová a Bára Hrzánová četli zásadní citace z děl českých i světových autorů. CITÁTY
Poté následovalo hromadné bubnování, které začalo slábnout až za hodinu a půl po začátku setkání. Bubny vyrobené ze sbírky HitHit si vyzvedlo 360 účastníků. Další stovka bubnujících měla vlastní nástroje.
Zvláštní poděkování za zásadní finanční podporu patří panu Liboru Winklerovi a panu Jean-Francois Ottovi. Děkujeme také Ministerstvu kultury ČR a Městské části Praha 7.
Příští rok, kdy uplyne 75 let od prvního židovského transportu z Prahy, se opět sejdeme na nádraží Praha-Bubny bubnovat proti pasivnímu přihlížení a tichu mlčící většiny!
Mezitím dál budeme bubnovat pro Památník ticha Bubny na cestě k jeho realizaci. Další vývoj projektu můžete sledovat na našich stránkách i na Facebooku.
Moc děkujeme!
VÝSTAVA FRAGMENT PAMÁTNÍKU TICHA
FRAGMENT PAMÁTNÍKU TICHA
14. října 2015 od 16 hodin v odjezdové hale nádraží Praha-Bubny.
Výstava byla nahlédnutím do práce vývojového týmu Památníku ticha:
Fragmentem budoucí stálé expozice je kapitola nazvaná 50 000 zapomenutých knih...
Vzpomínka na jednoho každého z deportovaných přes nádraží Bubny bude nekonečná řeka knih... některé z nich mají dokonce paměť...
Výstava byla součástí připomenutí výročního dne prvního židovského transportu, který odjel z Prahy 16. října 1941. Více na http://bubnovani.bubny.org/
Výstava byla otevřena do 25. října 2015
Prezentace vývoje památníku
Léto / Podzim 2015
Putovní výstava s prezentací architektonického záměru budoucí expozice byla insalována na deseti místech ve veřejném prostoru, nakonec doputovala po řadě zastavení až na nádraží Bubny. Nějakou dobu byla v odjezdové hale nádražní budovy bubenského nádraží.
Bubnování pro Bubny
2. září 2015
16. října 2015 se každoročně připomíná den prvního židovského transportu vypraveného z Prahy v roce 1941. Pravidelně se scházejí u bronzového reliéfu Helgy Hoškové u Parkhotelu přeživší a pozůstalí se svými rodinami. Tým Památníku ticha Bubny připravuje k tomuto termínu pro letošní rok významnou veřejnou událost, která se bude konat v prostoru nádraží Bubny, pod sochou Brána nenávratna. Bude určena každému, komu není lhostejné, že z Prahy zmizelo 50 000 jejích občanů určených k likvidaci, že deportacemi pražských židů a odsunem pražských Němců město ztratilo svou tradiční identitu... a hlavně, že vypravování transportů se odehrávalo za mlčenlivého přihlížení metropole nedaleko jejího centra. BUBNOVÁNÍ PRO BUBNY bude setkáním pro všechny, kteří chtějí aktivně projevit svůj postoj k mlčící většině. Pro více informací sledujte náš web, Facebook a Twitter.
KLUBOVÁ NOC
18. ČERVNA 2015
Klubová noc United Islands of Prague
přilákala na nádraží Bubny stovku návštěvníků, kteří si poslechli příjemné hudební variace a zabloudili do haly na výstavu k projektu Památníku ticha.
Pro nepřízeň počasí se koncert přesunul na peron. Na několik hodin tak nádraží Bubny přerušilo své obvyklé ticho
a melodie ze všech koutů světa ukázaly, že svérázné prostředí s projíždějícími vlaky umí vytvořit neopakovatelnou atmosféru.
Posluchači, usazení na lavičkách z čekárny i na kolejích nefunkčních částí kolejiště, vychutnávali příjemnou klubovou náladu tohoto hudebního večera.
KLUBOVÁ NOC UNITED ISLANDS OF PRAGUE
Koncert doprovázel proměnu nádraží Bubny v PAMÁTNÍK TICHA.
TICHA, které provázelo válečné transporty českých občanů do neznáma.
TICHA přihlížející a mlčící většiny.
TICHA po odchodu tradiční identity města.
TICHA, které ustupuje před hlasem, tónem či zpěvem, hudbou pro Bubny.
Píseň, která provázela české židy po ghettech a lágrech, byla laskavou vzpomínkou na bezpečí malé země uprostřed meziválečného světa. ... Píseň jako poslední dotek svobody.
Přednáška a diskuse Cesta k PAMÁTNÍKU TICHA
15. června 2015 18:00 - 20:00
Záměrem proměny nádraží Bubny v moderní památník je vytvořit prostor pro veřejný dialog nejen o dědictví minulosti. Co naznačuje metafora „ŠOA V NÁS", přiblíží Pavel Štingl, zakladatel obecně prospěšné společnosti Památník Šoa Praha o.p.s., která projekt realizuje. Další z řady veřejných prezentací vývoje památníku přiblíží architektonickou studii, stávající verzi scénáře stálé expozice budoucího PAMÁTNÍKU TICHA a také aktuální výstavní plán - sezonní projekty, jež by se měly začít naplňovat ještě před revitalizací objektu nádraží. Vstup volný.
Maiselova 15, Praha 1, třetí patro.
MÁME OTEVŘENO
1. 6. 2015
Děkujeme všem návštěvníkům kulturní akce MÁME OTEVŘENO.
Povzbudilo nás, že o proměnu nádraží Bubny v Památník ticha projevilo zájem téměř sto návštěvníků, jimž jsme mohli osobně představit celý záměr, ukázat první výstupy realizovaných projektů a zodpovědět řadu otázek. Velice cenné pro nás byly také názory obyvatel z okolí, kteří pamatují staré časy.
Další možnost navštívit naši prezentační výstavu v hale nádraží budete mít
18. června 2015,
kdy přímo pod sochou BRÁNA NENÁVRATNA
uvedeme koncert pořádaný v rámci Klubové noci United Islands of Prague.
MÁME OTEVŘENO
BUBNOVÁNÍ PRO BUBNY I
12. DUBNA 2015
Poslední den otevření výstavy Cesta k památníku v Národním technickém muzeu proběhla veřejná diskuse nového formátu, nazvaná BUBNOVÁNÍ PRO BUBNY.
Událost, na které se setkali zástupci městské části, Institutu rozvoje města, architekti-pedagogové Fakulty architektury ČVUT a zástupci úspěšných realizací v okolí se členy autorského týmu vznikajícího Památníku ticha, reagovala na celou řadu velkých koncepčních akcí k řešenému rozvojovému území Bubny-Zátory.
Na rozdíl od akademických koncepcí spojených s přístupem k územnímu plánu velké Prahy si tato diskuse položila otázku, zda je možné lokálními iniciačními projekty podpořit postupnou proměnu území, aniž by tím byl narušen koncept širokého urbanismu, jenž vzhledem k mnoha politickým zájmům v současné době rozvoj území vlastně brzdí.
Památník ticha se takto ptá, co se stane za několik let, až se podaří přebudovat nádraží Bubny na moderní platformu zásadních témat minulosti i současnosti a jejich objekt bude stále obklopen stávajícím holešovickým brownfieldem? Jak lze rozšiřovat lokální proměnu, aby se nestala osamělým ostrůvkem utopeným v území nekulturní sociální bídy města, jako je tomu dnes? Je možné koordinovat velký urbanismus s lokálními záměry v jejich dočasném konceptu, aniž by tím utrpěl velký plán či stagnoval aktuální lokální záměr?
Koncepce odpoledního workshopu byla založena na krátkých (přesně limitovaných) vstupech dvojic mezi sebou diskutujících osobností, jejichž polarita předpokládá přirozenou akceleraci tématu. Po hodině těchto řízených tematických úvodů došlo k diskusi všech pozvaných hostů. Teprve na samém konci setkání byl otevřen prostor otázkám z publika.
Veřejnost, která zde byla vzhledem k nedělnímu termínu poněkud v menšině, dostala navíc roli iniciátorů témat pro budoucí možná setkání podobného typu. Své návrhy pro další setkání psali návštěvníci na speciální karty.
Workshop ukázal, že osamělý, ale již pokročilý koncept uprostřed rozvojového území se může do budoucna stát nejen pozorovatelem možných proměn okolí, ale také jejich iniciátorem. Význam lokálních záměrů pro celé území je otázkou hodnotného tvůrčího dialogu mezi dotčenými stranami architektů, příslušných politiků, investorů, developerů kulturních záměrů.
Památník ticha je připraven tuto diskusi v její nezbytné tvůrčí hodnotě iniciovat a moderovat i v budoucnosti!
-------------------------------
účastníci setkání:
Lenka Burgerová, urbanistka, historička, radní Prahy 7 pro územní rozvoj
Matouš Bičák, nedávný absolvent Přírodní školy na Strossmayerově náměstí
Richard Biegel, historik umění, zastupitel MČ Praha 7
Adam Gebrian, architekt a publicista, moderátor DOX-agora
Petr Hlaváček, urbanista, ředitel Institutu rozvoje města Prahy
Tomáš Novotný, architekt, autor studie projektu La Fabrika
Jiří Plos, právní poradce v architektuře, docent Fakulty architektury ČVUT
Hana Třeštíková, filmová producentka, místostarostka Prahy 7
Helena Třeštíková, filmová režisérka, obyvatelka Prahy 7
Leoš Válka, zakladatel Centra současného umění DOX
Pavel Štingl, dokumentarista, vedoucí projektového týmu Památníku ticha
Resumé následujícího záznamu diskuse:
Vít Máslo velice stručně představil svou studii rozvojového území ve vztahu k projektu Památníku Ticha. V úvodních příspěvcích se pozvaní hosté vyjádřili ke stavu území Bubny - Zátory a jeho stávající studii:
Richard Biegel s Petrem Hlaváčkem diskutovali k možnosti zdůraznit při dalším rozvoji území jeho mentální a kulturní minulost... Zmapovat lépe dotýkaná místa historií a podle nich případně i přizpůsobit strukturu uliční sítě a veřejného prostoru budoucího města.
Jiří Plos vyjádřil svou hlubokou skepsi nad současným vývojem legislativy ve vztahu k územnímu plánování, zadávaného státní správou a nikoli městem... Porovnal bloky a možnosti někdejší regulační komise, která v Praze působila a naplňovala zadání místní samosprávy.
Lenka Burgerová za nové zastupitelstvo vyjádřila naději iniciace konkrétních projektů na nevyužitém území - jak dočasně, tak v souladu s probíhajícím plánovaním v déledobější koncepci.
Adam Gebrian vyjádřil nutnost podobnou diskusi dále rozvíjet s účastí investora - developera. Leoš Válka a Tomáš Novotný uvedli motivy a vývojové proměny dvou úspěšných projektů, které se zrodily v okolí ze soukromé iniciativy... DOX a La Fabrika změnily mentální atmosféru prostředí v nedalekém okolí Holešovic.
Hana Třeštíková se vyjádřila pro koncepci Prahy 7 v rozvoji koncepce Art districtu, který byl už v předvolebním programu dnešního představenstva Městské části Praha 7.
Významné koncepční návrhy:
Leoš Válka představil svůj námět na projekt dočasného překlenutí celého prostoru lávkou, která vytyčí jeho základní komunikační osu Veletržní - Dělnická a otevře návštěvníkům široký pohled na holešovický Brownfield.
David Vaughan představil inspirativní uskupení v minulosti vyvolané občanskou iniciativou z okolí jednoho z Londýnských nádraží na nové řešené okolí industriálního prostoru.
Jaroslav Zima se vyjádřil pro nápravu dopravní koncepce stávající studie... Lépe déle projektovat, než nekonečně kritizovat neprakticky vyřešené stanice nového metra.
Celkový odkaz diskuse vyzněl pro posílení iniciativy zdola, ke které v této chvíli patří i politická pozice úřadu městské části. Všichni účastníci se shodli na nezbytnosti prolomení komunikační bariéry mezi projektanty technických a dopravních staveb a urbanisty rozvoje města.
Náměty pro příští možná setkání, přepsané z karet diváků:
1/ Pozvat zástupce vlastníků – developerů i SŽDC. Zapojit dopravní inženýry, kteří na projektech území pracují.
2/ Památník ticha ano!!! Navazující okolí řešit v souvislostech celé čtvrti, znovu prověřit řešení železnice, která má vliv absolutně na všechno. (Jaroslav Zima)
3/ Železnice probíhající podél nádraží na pilířích je pro urbanistický kontext památníku smrtící. Umístění památníku na vyvýšeném piedestalu je z hlediska paměti místa i z hlediska urbanistického také katastrofa. Zájem památníku je ovlivnit urbanistický kontext... (Magdalena Hlaváčková)
stáhnout: transcript diskuse
Výstava Cesta k památníku má novou vernisáž v Národním technickém muzeu
16. března 2015
Po nádraží Bubny, kde jsme prezentovali architektonickou studii v rámci odhalení sochy BRÁNA NENÁVRATNA, bude putovní prezentace po celý měsíc k vidění ve foyer NTM.
Na závěr výstavního zastavení připravujeme veřejný workshop o občanském pohledu na utváření urbanistické koncepce okolí nádraží Bubny. O přesném termínu budeme informovat na těchto stránkách.
Památník Šoa Praha uvedl unikátní válečný snímek, který byl téměř 70 let skrytý v archivu
10. března 2015
Památník Šoa Praha představil unikátní britský dokument „German Concentration Camps Factual Survey", který je součástí filmové kolekce proslulého Imperial War Musea (IWM).
Distribuční zvláštností tohoto dokumentu je jeho striktní uvádění s odborným úvodem zástupce IWM. Tento jedinečný film byl uveden v rámci doprovodného programu festivalu Jeden svět v úterý 10. března 2015 od 18:00 hodin v Centru současného umění DOX.
Pavel Štingl, filmový dokumentarista a ředitel Památníku Šoa Praha, k filmu řekl: „Projekce britského dokumentu ‚German Concentration Camps Factual Survey' je příležitostí k diskusi o tom, jak se zrodila první svědectví ‚konečného řešení' a jakou genezi tento filmový materiál prodělal. Akce představuje jeden ze směrů, kterými se v Památníku ticha chceme ubírat."
O filmovém dokumentu „German Concentration Camps Factual Survey"
"German Concentration Camps Factual Survey" je název britského dokumentu zachycujícího osvobozování koncentračních táborů spojeneckými vojsky. Mimořádně naturalistické záběry měli zhlédnout všichni němečtí zajatci. Film měl být odhalením, trestem i mementem. Dokument produkoval Sidney Bernstein, který na ministerstvu informací sestavil špičkový tým, jehož členy byli editoři Stewart McAllister a Peter Tanner, spisovatelé Collin Wills a Richard Crossman a Alfred Hitchcock coby konzultant.
Na podzim roku 1945 byl však nedokončený film odložen. V roce 1952 se veškeré materiály, tedy hrubě sestříhané záběry spolu se stovkou needitovaných kotoučů filmů z koncentračních táborů, doprovodný text i detailní seznam záběrů celého filmu, dostaly do britského Imperial War Musea. Po téměř čtyřiceti letech od natočení, v roce 1984, byla na Berlínském filmovém festivalu promítána část dokumentu – bez posledního dílu. Tato část dokumentu je známá jako tzv. Hitchcockovy záběry z koncentračních táborů pod názvem „Memory of the Camps".
Pražská projekce
Unikátní dokument v Praze uvedl David Walsh, vedoucí digitálních sbírek IWM. Debatu moderoval David Vaughan, publicista a odborník na archivy druhé světové války.
Tato jedinečná událost proběhla ve spolupráci Památníku Šoa Praha o.p.s., Centra současného umění DOX a filmového festivalu Jeden svět.
Odhalení sochy Aleše Veselého BRÁNA NENÁVRATNA
9. března 2015
Slavnostní odhalení sochy proběhlo 9. března 2015 v prostoru nádraží Bubny.
FOTOGRAFIE Z ODHALENÍ
Symbolicky prvním reálným krokem přestavby železniční stanice spojené s historií pražských židovských transportů byla instalace sochy, která nahrazuje obvyklý význam základního kamene.
Monumentální objekt sochaře Aleše Veselého byl umístěn jako brána na cestě, kterou procházely válečné transporty k deportačním vlakům. Dvacetimetrová kolejnice zdvižená k nebi symbolizuje Jákobův žebřík. Její instalace nese poselství, že nádraží, poznamenané tragickými osudy téměř padesáti tisíc židovských občanů, je připraveno k přestavbě podle koncepce, která již existuje. Usilujeme o to, aby nový památník byl realizován k významnému výročí prvních pražských transportů na podzim roku 2016.
SOUČASNÝ STAV NÁDRAŽÍ
Výstava Cesta k památníku
Leden - březen 2015
Putovní cyklus výstav k otevření veřejného dialogu o záměru a architektonické studii proměny nádraží Bubny v centrum paměti. Výstava byla do 1. února pro návštěvníky otevřena na Novoměstské radnici. První zastavení bylo na půdě Filosofické fakulty, druhé v NTK na podzim 2014. Třetí se uskutečnilo v radnici Městské části Praha 7 a čtvrté v Pasáži Lucerna. Další otevřeme 9. března přímo v budově Nádráží Bubny při příležitosti odhalení monumentální sochy Základní kolej.
Projekt, jehož cílem je vytvoření Památníku ticha na místě dnešního nádraží, charakterizuje věta na prvním výstavním panelu: Představení studie proměny nádraží Bubny v centrum diskuse o šoa v nás jako stigmatu současnosti.
Výstava přiblíží nejen budoucí architektonickou koncepci Památníku, ale seznámí návštěvníky také s projektem stálé expozice, který v současné době vzniká. Projekt pracuje nejen s pamětí místa, ale také s minulostí okolního města a s otiskem jeho kulturních skupin do tváře metropole.
Samotné nádraží je výstavním atributem. Má paměť místa, ze kterého bylo deportováno na 50 000 židovských občanů Prahy do koncentračních táborů," uvádí autor projektu, filmový dokumentarista a ředitel obecně prospěšné společnosti Památník Šoa Praha, Pavel Štingl, a dodává: „Je spousta památníků minulosti. Byly doby, které budovaly památníky budoucnosti. Co potřebujeme dnes - památník současnosti? Místo, kde se o stigmatech minulých i současných dá otevřeně mluvit."